Pan ministr nás na setkání seznámil se svými prioritami a představami budoucnosti MŽP. Vysvětlil, že nemá v úmyslu dělat nějaké zásadní změny v rámci svého úřadu, na druhé straně je v současné době prováděn audit existujících smluv a dohod.
Oblasti, na které chce pan ministr klást důraz, jsou především následující:
- ekonomický pohled na ekologii (využití motivačních nástrojů – především ekonomických, ekologická daňová reforma),
- problematika ovzduší (především polétavý prach a klimatické změny, posílení mobilních měřicích stanic, národní alokační plán),
- odpady,
- oblast energetiky (úspory energie, decentralizované zdroje energie, obnovitelné zdroje),
- chemická politika – hlavně problematika směrnice REACH
- SFŽP – reorientace z dotací především na měkké půjčky
- předsednictví EU
- environmentální vzdělávání a výchova (výrazné prohloubení spolupráce s MŠMT)
Zástupci NGO vystoupili po vzájemné dohodě s návrhy k problémům, které, díky omezenému mandátu, může pan ministr vůbec ovlivnit. Jednalo se o následující záležitosti:
- operační program Životní prostředí (byla zdůrazněna potřeba udržet jeho současnou podobu a nepřipustit snahy o změny),
- odpady (potřeba vyhlášky MŽP ke kompostování),
- NAP (potřeba změny přístupu určení kvóty),
- REACH (posílení úlohy ČR při vyjednávání kvalitní směrnice),
- směrnice o ekologické újmě (potřeba zachovat alespoň současnou podobu),
- Program rozvoje venkova (NE snahám o financování intenzifikace zemědělské výroby),
- novela zákona o ochraně přírody (řešení ochrany přírody ve vojenských újezdech, zrušení nesmyslného projednávání výjimek Vládou ČR),
- peníze na krajinotvorné programy (nutnost udržet dohodnuté finance),
- kamionová přeprava (nutnost obnovení víkendových zákazů jízdy kamionů s první novelou zákona o provozu na pozemních komunikacích),
- integrovaný registr znečištění (nutnost nepřipustit navrhované změkčení),
- problematika jezů na Labi a Dolní Lutyně.
Zdálo se, že žádný z přednesených problémů nebyl panu ministrovi zcela cizí, i když ne vždy byla jeho reakce v plné shodě s názorem zástupců NGO. Zásadní rozpory se však nevyskytly.
Dva či tři měsíce, které má zatím pan ministr Kalaš k prosazování svých představ, je hrozně krátká doba a nezbývá si, než mu přát delší období „u kormidla MŽP“. Tak by opravdu mohl prosadit více myšlenek našeho prvního předsedy Josefa Vavrouška, ke kterým se nový ministr opakovaně hlásí.