Střední Evropu opanovalo horko zvané palermo, naše města se proměňují v rozpálené pece a jejich obyvatelé v nedobrovolné návštěvníky všudypřítomné sauny. Trpí už nejen nemocní, staří a děti, ale prakticky všichni. Nejde však jen o ony tropické teploty, ale i o další doprovodné jevy zatěžující naše zdraví. V této souvislosti se mluví především o znečištěném ovzduší. Konkrétně o tom ošklivém, takzvaném přízemním ozónu.
Stojí za krátké připomenutí, že jde o silně reaktivní plyn, jež je součástí letního, fotochemického smogu. Nám lidem způsobuje četné zdravotní potíže, od pálení očí, dráždění dýchacích cest až po onemocnění plic. Bývá příčinou i naší malátnosti, únavy, nespavosti a bolestí hlavy, zkrátka potížím, které z nevědomosti často přisuzujeme samotnému letnímu horku.
Čemu vděčíme za toho nezvaného prázdninového společníka? – Jednak je to sluníčko, jednak pěkné suché počasí a, tady se my lidé už nemůžeme vymlouvat, především výfukovým plynům z našich nablýskaných automobilů, jež bohatě produkující oxidy dusíku.
A jak se proti takovému zákeřnému nepříteli bránit? I na toto téma v dnešním létě došlo. Redaktoři se ptají, nejrůznější odborníci odpovídají. Divák, posluchač, čtenář je tak poučen, že má v oblastech s výskytem vyšší koncentrace fotochemického smogu omezit tělesnou aktivitu, přestat sportovat, nevětrat, nevycházet z domu, přesunout se do přírody či odjet na venkov. Moudrá slova. Je to jako radit nekuřákovi, aby ve společnosti silného kuřáka příliš nedýchal, lapal po dechu s vyvrácenou hlavou mimo modravé obláčky, zotavoval se na balkóně, popřípadě na toaletě. Ani těmto radám se nedá vytknout upřímná snaha postiženým pomoci. Mají však jeden zásadní nedostatek. Říkejme mu kocourkovský syndrom.
MUDr. Miroslav Šuta, konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik, zjevně podobnou úchylkou netrpí. Posuďte sami:
"Každý člověk má možnost svými drobnými a nenápadnými činy rozhodnout o vlastním podílu na fotochemickém smogu. Cesta do práce nebo letní výlet autem ´vyrobí´ několikrát větší znečištění ozónem a asi 30x větší emise skleníkových plynů než cesta veřejnou dopravou.“
Je-li tomu tak, záleží v mnohém na nás, jak zdravě či nezdravě letní horka přežijeme. Jsme-li kuřáci, rozhodujeme o tom, co nadechneme do svých plic a co „nabídneme“ k nadechnutí svým několika poblíž sedícím kolegům, přátelům … Podobně je to u motoristů. Až na to, že ta jejich „nabídka“ k nadechnutí se dotýká stovek, tisíců spoluobčanů. Připomeňme si, že nejen těch nemocných, starých a děti. Připomeňme si i slova MUDr. Šuty citujícího z jedné zprávy Světové zdravotnické organizace o zdravotním dopadu ozónu.
Účinky krátkodobého působení:
-
nepříznivé účinky na funkce plic
-
zvýšení počtu hospitalizací ve zdravotnických zařízeních
-
vznik zánětlivých onemocnění plic
-
nepříznivý vliv na respirační příznaky
-
zvýšení používání léčiv
-
zvýšení úmrtnosti
Účinky dlouhodobého působení:
-
narušení vývoje (snížení funkce) plic.
Nuže nebylo by dobré, kdyby odborníci a redaktoři k těm moudrým radám, jak se chránit před nástrahami horkého léta zvaného palermo připojili i jednu radu opravdu nad zlato: Nejezděte autem! Prosíme, omezte jízdy osobním automobilem!
A ještě něco, zbavme se onoho kocourkovského syndromu. Je totiž nebezpečnější než ozón sám.
Miroslav Petr, Společnost pro trvale udržitelný život, řešitel (spolu s MUDr. Miroslavem Šutou) projektu Ekologicky šetrná doprava ve městě i v krajině, který podporuje Pardubický kraj