Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo na svých webových stránkách pracovní znění Politiky územního rozvoje ČR z  ledna 2008 (dále jen PÚR 2008), které by mělo být v průběhu roku 2008 dopracováno, projednáno, posouzeno z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, vč. přeshraničních souvislostí a vazeb a do 31. 12. 2008 předloženo ke schválení vládě ČR.

Přestože časový interval pro uplatnění připomínek v řádném připomínkovém řízení podle harmonogramu postupu prací, zveřejněného souběžně s textem pracovního znění PÚR 2008 ještě nenastal, uplatňujeme v zájmu přispění ke konsenzuálnímu průběhu přípravy a obsahu této resortní koncepce, která bude podléhat i posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, následující připomínky:

  1. Je s podivem, že ačkoliv již existuje nejen záměr zpracovat novou PÚR ČR, která by na rozdíl od PÚR ČR z roku 2006 měla již oporu v novém stavebním zákonu, ale dokonce i její pracovní znění z ledna 2008, v Informačním systému SEA není zveřejněno „oznámení koncepce“ a MŽP jako příslušný orgán pro posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, na lokality NATURA 2000 ani veřejnost tak nemají možnost uplatnit své připomínky už k osnově (a tím k úplnosti obsahu) koncepce. Ty jsou sice dány stavebním zákonem a jeho přílohou, obsah vyhodnocení pak zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho přílohou 9 a z nich vyplývá, že  pro PÚR jako resortní koncepci nejsou takové kroky (v souladu s ustanovením § 10j zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění) povinné. Je to ale zjevně v rozporu s Aarhuskou úmluvou a s deklarovanou otevřeností přístupu veřejnosti k informacím, se zájmem na umožnění její aktivní spoluúčasti na správě věcí veřejných a právní ochranou. Přitom jde o důležitou koncepci s konkrétními dopady do území ČR, ovlivňující nesporně kvalitu života obyvatel, přírodu a krajinu na desetiletí dopředu. Lze tedy namítnout, že ani příslušné zákony, podle kterých v ČR probíhá veřejné projednání této koncepce, nejsou zcela v souladu se Směrnicí EU 2001/42/EC a se jmenovanou Aarhuskou úmluvou, kterou ČR přijala do svého právního řádu.
  2. Stejně jako Politika územního rozvoje ČR z roku 2006, ani PÚR 2008 pojetím pracovního znění nepřisuzuje ve funkčním využití území přírodním systémům (síť velkoplošných chráněných území přírody a krajiny, ÚSES, NATURA 2000...) srovnatelnou důležitost, jako systémům antropogenním (sídla, dopravní a technická infrastruktura). Trváme na tom, že v osnově PÚR 2008 musí být přírodním systémům věnován samostatný bod na stejné úrovni, jako jsou věnovány antropogenním prvkům (3. Rozvojové oblasti a rozvojové osy, 4. Specifické oblasti, 5. Koridory a plochy dopravní infrastruktury a 6. Koridory a plochy technické infrastruktury). V tomto samostatném bodu musí být uvedeny přinejmenším Národní parky, Chráněné krajinné oblasti a nadregionální ÚSES spolu s NATUROU 2000 jako základ územní ochrany přírody a krajiny, která by ve vymezeném území měla mít deklarovanou prioritu před jiným funkčním využitím. O tento rozměr uvažování pak musejí být doplněny i kapitoly 1. Úvod, 2. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a kapitola 7. Další úkoly pro územní plánování. V té musí být krajům uloženo obdobně postupovat při zpracování ZÚR. Namátkové zmínky jen o některých oblastech s prioritou ochrany přírody a krajiny v kapitole 4. Specifické oblasti, kde jsou uvedeny spíše kvůli střetům ochrany přírody s rekreací, sportem a cestovním ruchem, nemůže takovou systémovou kapitolu nahradit. Bez tohoto doplnění pojetí celé PÚR 2008 nemůže být řeči o tom, že jde o vyvážený koncepční materiál, zajišťující na celostátní úrovni a v mezinárodním (kontinentálním) kontextu podmínky pro dlouhodobou udržitelnost, pro vyvážený hospodářský a sociální rozvoj při zachování kvalitního životního prostředí a zdravých životních podmínek. Ostatně považujeme tento nedostatek za vadu nejen tohoto konkrétního pracovního textu PÚR 2008, ale celé právní úpravy pojednávající o tomto novém nástroji územního plánování, který jen velmi nedokonale supluje dřívější systematické práce na Koncepci urbanizace a dlouhodobého vývoje osídlení ČR, ukončené MMR v rozporu s veřejným zájmem v roce 1994. Kapitola nazvaná „Celostátně důležité oblasti a prvky zvláštní ochrany přírody a krajiny“ by měla být zařazena hned za bod 2 osnovy nebo před bod 7 stávajícího číslování pracovního znění PÚR 2008 a číslování ostatních bodů podle zvolené alternativy upraveno.
  3. Mezi podklady a východisky pro PÚR 2008 nesmějí chybět základní koncepční materiály EU a celostátní koncepce na úseku ochrany životního prostředí, přírody a krajiny a při stanovení funkční diferenciace území z nich vyplývající priority a omezení pro antropogenní funkce.
  4. V republikových prioritách územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území musí být jednoznačně deklarována na celostátní úrovni priorita ochrany přírody a krajiny v národních parcích, národních přírodních rezervacích, v evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech tvořících síť chráněných území přírody NATURA 2000 a národních přírodních památkách a povinnost samospráv krajů a obcí přihlížet k oprávněným zájmům ochrany přírody a krajiny při zpracování a schvalování Zásad územního rozvoje krajů a územních plánů i pro chráněné krajinné oblasti a ostatní kategorie ochrany přírody a krajiny podobně, jako se to vyžaduje pro respektování mezinárodních, celostátních a nadregionálních antropogenních systémů a zájmů. V tomto smyslu musí být doplněna subkapitola 2.1. Východiska i kapitoly následující. Při odkazech na evropské koncepce vztahující se k oblasti územního plánování je třeba doplnit i Evropskou úmluvu o krajině a další materiály, vztahující se k péči o životní prostředí, zejména v oblasti ochrany vod a ovzduší.
  5. V kapitole 3.2.1 Rozvojové oblasti v subkapitole OB 1 Rozvojová oblast Praha považujeme za přílišné zobecnění a zjednodušení uvést do kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území „přednostně vytvářet podmínky pro veřejnou infrastrukturu“. Pro tuto oblast je rozhodující z důvodů úloh Prahy jako hlavního města udržet v ní vyvážené podmínky nejen pro infrastrukturu celostátního, regionálního i lokálního charakteru, ale i pro reprezentační funkce státu navenek, bydlení, regeneraci sil a zdravé životní prostředí.
  6. V úkolech pro územní plánování postrádáme u této rozvojové oblasti společný úkol Prahy a Středočeského kraje lépe koordinovat rozvoj a funkční využití území při společných hranicích, zejména s ohledem na ochranu přírody, krajiny v tzv. „zelených klínech“ Prahy a „zeleného prstence“ kolem Prahy a jejich pokračování na území okolních obcí, ale také kvůli umísťování a dimenzování občanské a technické infrastruktury.
  7. U OB 6 Rozvojové oblasti Ústí n. L. postrádáme v kritériích a podmínkách pro rozhodování o změnách v území i v úkolech pro územní plánování zmínku o potřebě chránit lázeňskou funkci nejen v Teplicích, ale i v Dubí a věnovat zvýšenou pozornost funkčnímu využití ploch nejen kolem dálnice D8, ale i kolem stávající a příp. i mimo zástavbu Libouchce přeložené silnice I/13.
  8. U Rozvojové osy OS 2 Praha - Ústí n. L. - státní hranice SRN (-Dresden) postrádáme v úkolech pro územní plánování v bodě b) věnovat pozornost koridoru silnice I/13 nejen východně od Děčína, ale zejména nalézt pro města a obce Děčín, Jílové u Děčína, Modrá a Libouchec vyhovující koridor pro přeložku silnice I/13 na západ od Labe až po MÚK Knínice na dálnici D8.
  9. U Rozvojové osy OS 6 Praha - Tábor - České Budějovice - hranice Rakouska (-Linz) ve vymezení doporučujeme doplnit i paralelní koridor rychlostní silnice R4 + I/20 Praha - Písek- České Budějovice.
  10. U Rozvojové osy OS 7 Ústí n. L. - Chomutov - Karlovy Vary - Cheb - hranice SRN (-Norimberk) postrádáme v úkolech pro územní plánování zmínku o nutnosti respektovat územní ekologické limity těžby, schválené vládou ČR v r. 1991 a řešit rekultivaci území a regeneraci sídelní struktury po velkoplošné devastaci rozsáhlých území SHP i na Sokolovsku. Nestačí vymezení a úkoly uvedené v dalších kapitolách pro SOB 6 Mostecko a SOB 7 Krušné hory.
  11. Pokud nebude věnována samostatná kapitola ochraně přírody a krajiny, jak je navrhováno v bodu 2 tohoto vyjádření, musí být do kapitoly 4. Specifické oblasti doplněny vedle Šumavy, Krkonoš s Jizerskými horami a Beskyd i všechny ostatní Národní parky a CHKO na území ČR a formulovány obecné body pro respektování dalších kategorií ochrany přírody a krajiny v ZÚR krajů.
  12. Do specifických oblastí by měly být zahrnuty i hlavní oblasti s velkoplošným zhoršením životního prostředí, zejména znečištění ovzduší, jako jsou SHP, Sokolovsko, Ostravsko - karvinsko a Pražský region a formulovány úkoly, kterými může územní plánování přispět ke zlepšení stavu.
  13. Vedle Rakovnicka -Kralovicka - Podbořanska patří do specifických oblastí s problémy v rozvoji i další regiony na hranicích původních krajů ve vymezení z roku 1960, např. oblast Městec Králové - Kopidlno na hranicích Středočeského a Východočekého kraje a další, které by si zasloužily specifický přístup a podporu rozvoje.
  14. U multimodálního koridoru M 1 Praha - České Budějovice požadujeme zahrnutí i silnice R4 - I/4 Praha - Písek, přenášející na tomto směru část dopravní práce (viz také bod 9 tohoto vyjádření). Naopak velmi skeptičtí jsme v tomto koridoru k možnosti budoucího výrazného zvýšení podílu a kvality vodní dopravy, mj. i vzhledem k nepřípustnosti větších úprav plavebních podmínek na Vltavě v Praze z důvodů architektonických i památkové ochrany.
  15. U koridorů rychlostních silnic zvážit, zda je nedoplnit o výhledový koridor R13 - I/13 v úseku Chomutov - Most - Teplice - Děčín - Svor - Liberec a do úkolů pro územní plánování nezařadit územní dořešení vedení koridoru pro tuto silnici mezi MÚK Knínice na dálnici D8 a Děčínem přeložkou mimo zastavěná území měst a obcí Děčín, Jílové, Modrá a Libouchec a mimo špatně větranou kotlinu Jílovského potoka. Pokud by nebyl akceptován mezinárodní význam tohoto tahu, pak tuto silnici zařadit do kapitoly 5.2.2. Koridory a plochy dopravy republikového významu, kam nesporně patří a zařazení jen do S 11 neodpovídá významu ani zátěži.
  16. ke koridoru vodní dopravy VD 2 Mělník - Praha - Třebenice viz výhrada obsažená v tomto vyjádření již v bodě 14.
  17. Nedoporučujeme nadále sledovat záměr VD 3 - budoucí výstavbu průplavu Labe - Odra - Dunaj a ochranu potřebného územního koridoru, naopak podporujeme záměry zlepšení plavebních podmínek na Labi od státní hranice SRN až po Pardubice, kde lze vybudovat logistické centrum s možnostmi překládky silniční, železniční, vodní i letecké přepravy.
  18. V kapitole 5.2.1.6 Letiště doporučujeme zvážit u záměru L 1 Rozšíření letiště Ruzyně, zda by v úkolech pro územní plánování nemělo být obsaženo „stanovit horní limit kapacity letiště Ruzyně s ohledem na možnosti dopravního napojení a limity vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel Prahy a přilehlé oblasti Středočeského kraje“. Neomezený růst tu zjevně není dlouhodobě udržitelný.
  19. V kapitole 5.2.2.3. Kombinovaná doprava - Logistická centra by měl být obsažen kategorický požadavek umisťovat je tak, aby umožňovala a také zajišťovala překládku minimálně mezi dvěma mody dopravy. Aby se neopakovaly odstrašující příklady, jako je záměr na výstavbu logistického centra Žďárek na křížení dálnice D8 se silnicí I/13, které je umisťováno vedle železniční trati Děčín - Oldřichov u Duchcova, ale nejen nepočítá s vlečkou a překládkou železnice - silnice, ale dokonce se počítá se zrušením této trati, na které již byl zastaven provoz (!). I na soukromé projekty by se měla důsledně uplatňovat kritéria uvedená na str. 113 pracovního znění PÚR 2008 pro veřejná logistická centra.
  20. U koridorů a ploch technické infrastruktury by měl být v PÚR 2008 i pro navazující ZÚR krajů v úvodním textu zdůrazněn obecný požadavek umisťovat zdroje a rozvody TI tak, aby nedocházelo k zbytečné a nadměrné fragmentaci krajiny, narušování velkoplošných i maloplošných chráněných území přírody, prvků ÚSES a NATURA 2000. V tomto smyslu nepovažujeme za dobrou formulaci odstavce 129 pracovního textu, který s odkazem na to, že zařízení TI již z velké části vlastní nebo spravují soukromé subjekty, neukládá žádné úkoly orgánům veřejné správy.
  21. U záměru elektroenergetiky uvedeného jako E4 doporučujeme i s ohledem na předchozí bod dobře zvážit, zda uvažovat s rozšířením JE Temelín na původně uvažovaných 4x1000 MW, když pro vyvedený elektrický ani tepelný výkon nejsou dostatečné odbyty v jihočeském regionu a elektrický výkon je třeba dálkově převádět krajinu hyzdícími, klimatickými extrémy a teroristickými akcemi snadno zranitelnými vzdušnými vedeními velmi vysokého napětí do vzdálených oblastí ČR. Z tohoto hlediska bychom upřednostnili umístění nových bloků, pokud se jejich výstavba ukáže nezbytnou, v severní průmyslovější části ČR, jak je v pracovním znění PÚR 2008 naznačeno zmínkami o územní ochraně lokalit Blahutovice mezi Ostravskou a Olomouckou aglomerací a Tetov mezi Pražskou a Hradecko - pardubickou aglomerací, s řádově menšími vzdálenostmi k možným odbytištím elektřiny i tepla. Taková lokalizace by také budila menší odpor ze strany Rakouska, což není bez významu vzhledem k nutnosti projednání i přeshraničních vlivů PÚR 2008 jako koncepce podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
  22. V kapitole 6.2.2.4 Vodní hospodářství je v obecné poloze obsažen záměr ochrany lokalit pro povrchovou akumulaci povrchových vod podle zákona o vodách a příslušných vodohospodářských koncepcí (Plán hlavních povodí ČR, Plány oblastí jednotlivých povodí). Považujeme za naléhavý úkol územního plánování ve spolupráci s dotčenými resorty (MZe, MŽP) dořešit definitivně meziresortní rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a zájmy vodního hospodářství a jednoznačně stanovit chráněné profily a oblasti zátop. Dosavadní stav nejistoty mnohých obcí, ale i majitelů a uživatelů dotčených pozemků, považujeme za nadále neúnosný a neudržitelný.
  23. Grafika na str. 117, znázorňující vztahy mezi rozvojovými oblastmi, rozvojovými osami a specifickými oblastmi ilustruje názorně, jak je územně-plánovací koncepce v pojetí PÚR 2008 „děravá“ uvnitř v těchto dílčích subsystémech i ve vztazích mezi nimi navzájem. Tak např. je stěží obhájitelné nepropojení rozvojové osy mezi Karlovými Vary, Chomutovem a Ústím n.L., resp. Děčínem jeho dalším pokračováním přes Českou Lípu a Nový Bor na Liberec s Jabloncem n. N. podél silnice I/13. Ta po otevření hranic se SRN a Polskem ve společném schengenském prostoru nabude i na mezinárodním významu výhodným tangenciálním propojením mezi silnicemi a hraničními přechody na R6, R7, dálnicí D8 a silnicemi I/9, R 35, R 10 - I/10 a I/14. Bude vytvářet spolu s R 47 a R 35 paralelní dopravní koridor ke stávajícímu přetíženému koridoru D8 + D1 + D2 na transevropském tahu Skandinávie - Balkán. Také se ukazuje, že kdyby byly vyznačeny jako specifické oblasti všechny národní parky a chráněné krajinné oblasti, lépe by z mapy vyvstaly potencionální střety zájmů a problémy k řešení v území, než u takovéhoto selektivního výběru, např. pro vedení silnice R 35 přes CHKO Český ráj nebo lokalitu NATURA 2000 v Pardubickém kraji.

Z předchozích připomínek a námětů je zřejmé, že k pojetí, obsahu a formulaci jednotlivých ustanovení PÚR 2008 by měla být vedena širší veřejná diskuse již v průběhu zpracování, odpovídající metodě „ex ante“ hodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a že by se její projednávání v zájmu všeobecné akceptovatelnosti nemělo omezit jen na zákonem stanovené minimum. Tak by se také zabránilo tomu, že pracovní znění věnuje dostatek pozornosti ekonomickým a sociálním konsekvencím územního rozvoje, zatímco environmentální pilíř dlouhodobé udržitelnosti vývoje je v něm zatím v neprospěch věci nepřiměřeně potlačen. Zabránilo by se tak mnohým problémům při budoucím projednávání a schvalování a také při snaze respektovat PÚR 2008 v ZÚR krajů a ÚP měst a obcí.

 

Jménem Společnosti pro trvale udržitelný život

 

Ing. Jiří Dlouhý, předseda

 

V Praze dne 21. března 2008