Východočeská pobočka STUŽ

Za udržitelné Česko na místní úrovni

Naše východočeská pobočka završila úspěšně projekt Udržitelná Evropa pro všechny. V rámci tohoto projektu vydala rozsáhlou publikaci Za udržitelné Česko na místní úrovni. Více o celém projektu se můžete dozvědět na webových stránkách tohoto projektu.

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

hk1 Když se řekne Českého středohoří, představíme si romantickou krajinu bývalých sopek, komolých kuželů a čedičových vyvřelin. Kus Českého středohoří však nalezneme i ve východních Čechách. Ano, a právě tam, na Kunětickou horu, zamířila královéhradecká cyklistická přírodovědná exkurze. Cíl nepříliš vzdálený a zdaleka viditelný, přesto tu vzniká otázka, jak se tam ve zdraví dostat. Neboť svoboda cyklisty vytlačovaného přemnoženými automobily je jen teoretická. Kupříkladu právě k bezpečné přímé cestě na jih abyste disponovali masivním plechovým brněním, hlučným a jedovaté zplodiny produkujícím vehiklem, zkrátka, abyste se opevnili cca jeden a půl tunovou hmotou. Pak máte šanci na této komunikaci obstát. Naštěstí existuje pro cyklisty varianta trasy na zdravém luftu, byť delší a krkolomnější.

Je Kunětická hora běžný kopec? Kopec pro „jedno“ použití? – Inu, záleží na úhlu pohledu. Pro někoho může jít hlavně o kupu kvalitního stavebního kamene, jiný ji velebí coby jedinečnou dominantu, kterou musíme zachovat pro budoucí. Ale, cožpak by se někdo odvážil ohrožovat tento krajinný skvost? – Pravda, nad Kunětickou horou už dnes nevisí onen Damoklův meč zániku jako třeba nad českolipským Tlustcem, ale nebylo tomu tak vždy. I „Kuňka“ měla namále. Již padaly hradby a těžba kamene neznala slitování. Záchrana přišla za minutu dvanáct. Našli se naštěstí osvícení lidé, dnes by se řeklo ekologičtí extrémisté, Pardubický musejní spolek, který ten kopec kamení se zříceninou na vrcholu odkoupil a zachoval. Pak následovala z dnešního přírodně- ochranářského pohledu nepřijatelná revitalizace. Strže, svahy a vyrubané plošiny se proměnily v parkové záhony skalniček a třešňové a jabloňové sady. Tyto lidské zásahy do místního ekosystému dodnes určují charakter zdejší přírody. Tak kupříkladu z více jak osmi set druhů rostlin je zhruba třetina nepůvodních. O tom vědí nejvíce odborníci z Muzea východních Čech, kteří tuto exkurzi provázeli. Mají totiž za sebou podrobný inventarizační průzkum lokality, nyní již přírodní památky.

Co zde tedy mohou milovníci přírody objevit? Entomologové zmíněného muzea, Miroslav Mikát a dr. Bohuslav Mocek řadí Kunětickou horu k nejvýznamnějším lokalitám východního Polabí. Ze stovek druhů motýlů jmenujme otakárka fenyklového, jeho ovocný příbuzný je však již léta nezvěstný, obdobně jako modrásek rozchodníkový. Brouky pak zastupuje kupříkladu dravý drabčík, krasec lesklý a třešňový, střevlík fialový a zapomenout nesmíme ani na vzácného páchníka hnědého, díky němuž je toto místo zařazeno mezi evropsky významné lokality.

Vzdušný prostor nad hlavami neovládá proudová letka z pardubického letiště, ale početná kolonie kavek obecných. I ta však dokáže být velmi hlučná. Zkušený ornitolog z České společnosti ornitologické, ing. Ivan Tláskal, mezi jednotlivými přelety těchto krkavcovitých zástupců upozorňuje na zpěv pěnice černohlavé či slavíka obecného. Na hoře hnízdí i mohutný výr velký, který musí čelit nejrůznějším bujarým oslavám a ohňostrojům. Ornitologickou část obohatilo cestou pozorování vodního ptactva u Újezdského rybníku. Z povzdálí byli identifikováni potápka roháč, červenohlavý polák velký, husice nilská, ba i údajně nenasytný kormorán.

Vraťme se však ještě za bylinkami na Kunětickou horu. Z dřívějšího hojnějšího výskytu orchidejí lze dnes spatřit tak akorát bradáčka vejčitého, říká botanička, doktorka Věra Samková. Účastníkům exkurze pak představuje šalvěj luční, žebřici pyrenejskou, tařici kališní, snědek Kochův nebo vzácnou tolici nejmenší. Z hub byla nalezena moučnatě vonící čirůvka májovka, pečárka a hnojník.

Nejen kytičkám, ale i hmyzu a dalším složkám živé přírody prospívá postupné vysekávání trávy stejně jako pastva koz. Ostatně to je právě součástí managementu péče o tuto lokalitu. A zjevně to i funguje, shodují se naši přírodovědci z Muzea východních Čech.

hk2 Cyklistickou přírodovědnou exkurzi završilo, jak jinak, občerstvení v restauraci na úpatí. Odtud pak i vzešlé doporučení pro návštěvníky Kunětické hory: Najděte si, přes zaujetí bohatou místní historií a nádhernými výhledy, i chvilku pro zdejší pestrou a zajímavou přírodu. Stojí za to.

Zachytil a zaznamenal mp, květen 2016

Východočeská pobočka STUŽ

Přírodovědná exkurze s podporou města Hradec Králové

 

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License