Příroda je náladová. Příroda je jako žena. Zkušeným tedy netřeba vysvětlovat, že tady nezbývá než obrnit se trpělivostí a odhodlaností. Ano, právě tyto vlastnosti můžeme přiznat skupině přátel přírody, kteří navzdory středeční ocelově šedé obloze nad metropolí východních Čech vyrazili na svoji každoroční přírodovědnou cykloexkurzi. Tentokráte na sever podél Labe.
Prvním cílem tohoto miniaturního pelotonu byla opomíjená přírodní rezervace Trotina, středoevropská džungle okolo jednoho z posledních labských ramen v této oblasti. Naštěstí bujný porost ještě zdaleka nedosahuje svého maxima, a tak nahlédnout do nitra tohoto lužního království nečiní velké potíže. Také jeho urputní strážci, krvelační komáři, zatím stále někde dřímají a nabírají síly na své letní teroristické útoky. Zvědaví návštěvníci se tu rázem octnou v obklíčení zeleného společenství takového býlí jako je křehkýš vodní, česnáček lékařský, krabilice hlíznatá, hluchavka skvrnitá a kopřiva dvoudomá. Okraj rezervace dobývá nevítaný vetřelec z rodiny asijských křídlatek, břeh potoka zase obsadila domácí řeřišnice hořká. Záhony jejích bílých květů nelze přehlédnout.
Ani cestou k dalšímu cíli se účastníci cykloexkurze nenudí. Zkušený ornitolog MUDr. Jiří Zajíc z České společnosti ornitologické upozorňuje na "božský" zpěv slavíka obecného, entomolog Miroslav Mikát představí včelu samotářku a botanička, doktorka Věra Samková, oba z Muzea východních Čech, třeba léčivý lomikámen zrnatý či rozrazil laločnatý.
Šťavnatý zelený ostrov v intenzivně využívané zemědělské krajině severozápadně od Hradce Králové, tak by se dala označit přírodní rezervace Hořiněvská bažantnice. Návštěvníka ihned zaujme její začlenění do struktury obce Hořiněves. Rekreačně-sportovní zázemí tu volně přechází v jakýsi lesopark s vkusně a nápaditě vedenou naučnou stezkou. O tom, co tu roste, kvete, pobíhá, plazí se a létá, se zájemce může dovědět na dřevěných infomačních sloupcích podél pěšiny. Pravda, ne vše lze brát úplně vážně, především entomolog má jisté odborné výhrady, ale jinak je třeba tento způsob osvěty ocenit.
A co vlastně bylo v této rezervaci po předcházejících vydatných deštích k vidění a slyšení? – Z kvetoucích kytiček zmiňme hrachor nebo-li lechu jarní, plicník tmavý a nepůvodní pitulník horský. Odkvetlá je již zapalice žluťuchovitá, na svoji módní přehlídku se zase chystá lilie zlatohlavá. Početnou hmyzí říši zastoupila blanokřídlá pilatka a muchnice, opeřence pak pěnice černohlavá. Vzácný a ohrožený holub doupňák o návštěvu nestál, a ani se, nezdvořák, neukázal.
Příroda je náladová. Příroda je jako žena, proměnlivá a přitažlivá zároveň. Dupnutí si, nebo dokonce poroučení, tu nic nezmůže. Jen trpělivým a odhodlaným je dopřáno pronikat do jejího tajemství. I když tentokráte královéhradeckým přátelům přírody jen cudně poodhalila své vnady, odnášeli si tito z exkurze bohaté dojmy plné vůní a barev, a také příslib pro příště: I letos má naše příroda co nabídnout.
miroslav petr
Východočeská pobočka
STUŽ (Společnosti pro
trvale udržitelný život)
P.S. Smyslem tohoto textíku není dotknout se cti něžného pohlaví, ale oslavit přírodu lidskou vlastností, která činí jak ženy, tak i přírodu, ještě zajímavější a ještě přitažlivější.
