Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Stanovisko předsednictva STUŽ k situaci v ochraně přírody NPR Žehuňská obora. včetně přílohy



Zákon č.114/1992 Sb. jmenuje ve své třetí části Národní přírodní rezervaci (NPR) jako nejvýznamnější kategorii z tzv.maloplošných chráněných území vytvářenou za účelem ochrany jedinečných přírodních ekosystémů a jejich součástí. Zákon zakazuje všechny činnosti, které by mohly negativně ovlivnit přírodní vývoj. Této základní premise se podřizuje hospodářské využívání území i veškerá lidská aktivita. Tolik zákon. Pro NPR Žehuňská obora však jako kdyby neplatil.

NPR Žehuňská obora se nachází v západní části Chlumecké tabule, převážně na území Středočeského kraje, vlastníky pozemku jsou pp. Giovanni a Pio Kinský dal Borgo. Mezi hlavními důvody zřízení CHÚ v této kategorii ochrany je existence teplomilné doubravy s mohutnými jedinci dubu pýřitého a s navazujícím ekosystémem. Z hlediska zoologického je významná entomofauna vázaná na staré stromy a odumřelou dřevní hmotu (řada druhů kovaříků, tesaříků, roháč obecný), fauna blanokřídlých a na ně vázaných parazitů, jak doslova uvádí internetová stránka AOPK ČR. Kromě bezobratlých je tato část lokality významná i pro výskyt dutinových ptáků a stromových netopýrů. Území se stalo součástí sítě Natura 2000.

Od roku 2002 probíhá v ochranářsky nejcennějších porostech NPR holosečná těžba bez ponechání výstavků. Smýceny byly i solitérně rostoucí duby pýřité na jižních okrajích porostů. Do konce května 2004 bylo vytěženo asi 20% starých porostů (až 180 let). Vše podle schváleného LHP (!), platného do konce roku 2005. Těžba pokračovala i v závěru roku 2004 a na začátku roku 2005.

Tyto zásahy představují vážné ohrožení populace chráněných a vzácných xylofágních druhů entomofauny, neboť se na kritickou úroveň sníží množství stanovišť vhodných pro vývoj specializovaných druhů. Vykácení zmíněných porostů je tedy v přímém rozporu se statutem tohoto chráněného území.

Na destrukci přírodních hodnot území byly orgány ochrany přírody (AOPK ČR, středisko střední Čechy) upozorňovány od počátku těžební činnosti (r. 2002). Po dalších zjištěných těžbách (2004) pracovníci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové o situaci informovali ČIŽP OI Praha a na základě iniciativy p. Ivana Tláskala (Východočeská pobočka STUŽ) se prostřednictvím tisku o této záležitosti dozvěděla i široká veřejnost. K záchraně nejcennějších lesních porostů byl v r. 2004 předložen návrh na ochranu vybraných lesních porostů, který vypracovali pracovníci MVČ v Hradci Králové (viz příloha).

Udělené výjimky z ochranných podmínek (ze dne 13.12. 2004 Správy CHKO Kokořínsko a ze dne 5.1. 2005 KÚ Středočeského kraje) přes snahu zachránit jisté minimum z přírodních hodnot území jen potvrzují defenzivní přístup státní správy v ochraně přírody nejcennějších částí NPR a v podstatě akceptují předcházející negativní zásahy do chráněné přírody.

Společnost pro trvale udržitelný život konstatuje vážné selhání orgánů ochrany přírody v péči o NPR Žehuňská obora (kromě jiného dosud neexistuje moderní plán péče zohledňující mimořádné hodnoty tohoto území). Společnost dále sdílí spolu s pracovníky MVČ v Hradci Králové oprávněné obavy z dalšího nenapravitelného poškození vzácné přírody NPR, připojuje se k jejich návrhům na řešení této krizové situace v předmětném území (viz příloha) a vyzývá odpovědné orgány ochrany přírody k neprodlenému odvrácení hrozících škod a k zajištění ochrany přírody NPR dle litery a ducha zákona.

Jménem předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život

RNDr. Miroslav Martiš, CSc. místopředseda STUŽ

 

Přílohy: Návrh na ochranu nejcennějších lesních částí v NPR Žehuňská obora Území Žehuňské obory

NÁVRH NA OCHRANU NEJCENNĚJŠÍCH LESNÍCH ČÁSTÍ V NPR ŽEHUŇSKÁ OBORA

Úvod

Ministerstvem kultury ČR byl v roce 2000 schválen k řešení rezortní grantový projekt č. RK01P03OMG033 - „Entomofauna chráněných území v západní části Chlumecké tabule a její vývoj v posledních 50. letech“, jehož nositelem je Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Chráněná území, která výzkum entomofauny zahrnuje jsou kromě PP Báň, PR Bludy a NPR Žehuňský rybník i NPR Žehuňská obora. Práce na řešení projektu byly zahájeny v roce 2001 a podle schváleného plánu projektu budou ukončeny v roce 2004.

Jedním z deklarovaných cílů grantu, využitelným příslušnými orgány státní správy, je i doporučení vhodného managementu chráněných území z hlediska ochrany a uchování biodiverzity entomofauny. Ochranářské využití výsledků výzkumu NPR Žehuňská obora se stalo aktuálním již před ukončením průzkumu, protože realizace schváleného LHP je v přímém rozporu s jedním s deklarovaných důvodů vyhlášení CHÚ.

Na tuto situaci byly příslušné orgány již v průběhu výzkumu opakovaně upozorňovány v těchto materiálech:

Vyjádření k ochraně lesních porostů v NPR Žehuňská obora" ze dne 19.3.2002 (AOPK ČR, středisko střední Čechy a Praha)

Zpráva o výsledcích výzkumu entomofauny - Výjimka čj. 3785/03-OOP/1022/03 podle Zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů a ze základních ochranných podmínek národních přírodních rezervací ze dne 6.2.2004 (MŽP ČR, AOPK Praha) Na základě podnětu podanému ČIŽP v březnu 2004 (Kácení lesních porostů v NPR Žehuňská obora, dopis ze dne 19.3.2004 – adresováno ČIŽP OI Praha, MŽP ČR a AOPK Praha) proběhlo dne 7.4.2004 místní šetření (Viz Zápis z prošetření podnětu ze dne 7.4.2004), ze kterého vyplývá, že je nutno přijmout účinná opatření k ochraně lokality. Jedním ze závěrů šetření je též vypracování návrhu na ochranu entomofauny, který předloží do 31. 5. 2004 pracovníci Muzea východních Čech v Hradci Králové.

 

Vymezení a popis řešeného území

Jedná se o území v jižní části NPR Žehuňská obora: staré lesní porosty v okolí tzv. "Zámečku" (býv. lesnické učiliště, nyní hotel a areál hospodářských budov) a pás starých lesních porostů v prostoru mezi "Zámečkem" a kapličkou sv. Ferdinanda a současné bezlesí se starými solitérními stromy podél jižního oplocení obory. Toto území je vyznačeno zákresem do přiložené mapy. Jde o staré (až 180 let) lesní porosty, převážně tvořené různými druhy dubů. Příměs dřevin tvoří babyky, na výslunných místech hlohy, hrušně a jabloně. Podrost je vlivem nadměrné pastvy v oboře chované zvěře poměrně chudý, převládají traviny a jedovaté nebo zvěří opomíjené byliny (pryšec chvojka, tolita lékařská). Nově vytvořená oplocená paseka (z r. 2002) zarůstá teplomilnou ruderální vegetací. Lesní porost je stejnověký, neboť vlivem pastvy přirozeně nezmlazuje. V porostech a na jejich okrajích je velké množství stromů s otevřenými nebo uzavřenými dutinami, některé stromy mají ulomené vrcholy. Zlomy a vývraty se zde nevyskytují, neboť jsou průběžně odstraňovány. Po těžbě (a to i v předchozích obdobích) jsou v porostech staré, mohutné pařezy. Staré porosty dubů, ale i dalších přimíšených listnáčů jsou místem vývoje řady chráněných a ohrožených druhů hmyzu. Ačkoli není průzkum zdaleka ukončen, uvádíme komentovaný seznam alespoň některých zjištěných druhů.

 

Přehled významných druhů

roháč obecný - Lucanus cervus (LINNAEUS, 1758) - §, O

Vytváří v Žehuňské oboře jednu z nejpočetnějších populací ve středních Čechách. Prostřednictvím tohoto druhu je NPR zahrnuta do systému NATURA 2000. Druh je chráněný podle Vyhlášky 395/92 Sb., zařazen v kategorii „ohrožený“.

 

roháček Aesalus scarabaeoides (PANZER, 1794)

Lokální druh zachovalých listnatých porostů, vývoj v trouchnivém dřevě. Trox cadaverinus ILLIGER, 1802 Lokální a vzácný listorohý brouk s noční aktivitou imag. Vývoj v starých hnízdech v dutinách stromů, podzemních norách a zasychajících zdechlinách.

 

chrobák ozbrojený - Odonteus armiger (SCOPOLI, 1772) - §, O

Vzácný skrytě žijící brouk s noční aktivitou imag, vývoj probíhá nejčastěji v podzemních houbách. Chráněný podle Vyhlášky 395/92 Sb., zařazen v kategorii „ohrožený“. Na lokalitě opakovaně zjištěn jeho výskyt zejména v lesních porostech na jižním svahu.

 

zlatohlávek skvostný - Cetonischema aeruginosa (DRURY, 1770) - §, O

Tento nápadný teplomilný druh je členem velmi ohrožené entomofauny, vázané na staré duté stromy. Larvy žijí v trouchu v dutinách listnatých stromů. Jedná se o specializovaný druh, neboť pro vývoj vyžaduje substrát v sušších partiích kmenů nebo silných větví. Na rozdíl od příbuzných druhů se nevyvíjí ve vlhkých přízemních partiích dutin a v trouchnivých kořenových systémech stromů. Vzhledem k nápadnosti brouků a vysoké bioindikační hodnotě druhu byl zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů ve smyslu vyhlášky MŽP ČR 395/92 Sb. v kategorii „ohrožený druh“ (pod dřívějším názvem Potosia aeruginosa).

 

krasec Agrilus sinuatus (OLIVIER, 1790)

Larvy se vyvíjejí pod kůrou kmínků a větví hlohů (a některých ovocných dřevin), v Čechách jen v nejteplejších územích.

 

kovařík Lacon querceus (HERBST, 1784) - §, O

Velmi vzácný a ohrožený druh, který je vázán na staré porosty dubu. Vývoj probíhá v dutých stromech s "červeným" trouchem. Chráněný podle Vyhlášky 395/92 Sb., zařazen v kategorii „ohrožený“.

 

kovařík rezavý - Elater ferrugineus LINNAEUS, 1758 - §, SO

Vývoj v dutých listnatých stromech v porostech, skupinách stromů i solitérách. Vzácný a velmi lokální druh. Karnivorní larva se vyvíjí v dutých listnatých stromech v humózní substanci, zpracované larvami zlatohlávků a páchníků (LAIBNER 2000). Jediná přístupná dutina ve stojícím zlomu (osluněná okrajová partie lesního porostu ve spodní části svahu), kde byly opakovaně nalézány larvy různých instarů, byla v r. 2003 zničena těžbou. Chráněný podle Vyhlášky 395/92 Sb., zařazen v kategorii „silně ohrožený“.

 

kovařík Stenagostus rhombeus (OLIVIER, 1790)

Nápadný druh s krepuskulární a noční aktivitou imag. V ČR rozšířen sporadicky především v zachovalých lesních porostech, larvy v rozkládajícím se dřevě.

 

kovařík Calambus bipustulatus (LINNAEUS, 1767)

Lokální, nehojný druh listnatých lesů, karnivorní larvy žijí v nahnilém, odumřelém dřevě listnáčů (LAIBNER 2000).

 

kovařík Cardiophorus gramineus (SCOPOLI, 1763)

V rámci ČR velmi lokální a jednotlivě nalézaný druh (LAIBNER 2000), preferuje slunné listnaté lesy, vyskytuje se především v kontinuálně zachovalých listnatých porostech. Karnivorní larvy se mohou vyvíjet i v polosuchém trouchu v dutinách – uváděn je dub a topol (LAIBNER 2000). Populace žijící ve starých dutých stromech patří k velmi ohrožené fauně starých listnatých porostů teplejších oblastí.

 

kovařík Cardiophorus vestigialis ERICHSON, 1840

V Čechách velmi lokální druh oblasti termofytika, karnivorní larva v půdě (LAIBNER 2000).

 

pestrokrovečník Aporthopleura sanguinicollis (FABRICIUS, 1787)

Velmi lokální a vzácný arborikolní druh, vázaný na kontinuálně zachovalé lesní porosty v teplých oblastech. Preferuje staré a odumírající stromy na osluněných okrají porostů a solitéry. Karnivorní larvy se živí larvami xylofágních brouků (např. červotoče Xestobium rufovillosum).

 

lesknáček Carpophilus sexpustulatus (FABRICIUS, 1791)

Vzácný podkorní druh. Na lokalitě zatím několik nálezů pod kůrou poražených kmenů dubů.

 

lesák Pediacus depressus (HERBST, 1794)

Vzácný až velmi vzácný arborikolní druh, larvy žijí pod kůrou, živí se pravděpodobně podkorním hmyzem a jeho zbytky.

 

lesák Laemophloeus kraussi GANGLBAUER, 1897

Velmi lokální a vzácný druh žijící v odumřelých a opadaných větvích a pod kůrou listnáčů.

 

lesák Notolaemus castaneus (ERICHSON, 1845)

V ČR typický druh xerothermních a nížinných dubových lesů termofytika. Žije na suchých větvích dubů. Druh byl poprvé z území Čech publikován ze středních Čech v roce 1994 (DANĚK & JELÍNEK 1994).

 

Oxylaemus cylindricus (PANZER. 1796)

V Čechách zřejmě velmi lokální a velmi vzácný druh, jeho výskyt na území Čech byl dosud udáván jako nejistý – cf. JELÍNEK (1993). Na lokalitě bylo nalezeno jednotlivě několik ex. (částečně v již vytěžených porostech, několik ex. na starém dutém dubu na jižním okraji porostu). Jde o druh s večerní aktivitou, vázaný na staré stromy (s mravenci), je udáván též z chodbiček kůrovce Xyleborus monographus (BURAKOWSKI, MROCZKOWSKI & STEFANSKA 1986).

 

Pycnomerus terebrans (OLIVIER, 1790)

Vzácný druh z čeledi Colydiidae, hodnocený jako tzv. „pralesní relikt“, cf. např. BURAKOWSKI, MROCZKOWSKI & STEFANSKA (1986), nalézaný např. na starých listnatých stromech v do červena ztrouchnivělém dřevě, obsazeném mravenci Lasius brunneus (LATR.).

 

lenec Osphyia bipunctata (FABRICIUS, 1775)

V Čechách lokální druh teplých území, imaga především na kvetoucích hlozích.

 

bráněnka červená - Clitellaria ephippium (FABRICIUS, 1775)

Je vzácným typizačním druhem z čeledi bráněnkovitých (Diptera, Stratiomyiidae) žijící ve starých listnatých porostech. Vyvíjí se v hnijících látkách, také u mravenců rodu Lasius, kteří osidlují staré duté stromy.

 

Většina výše uvedených druhů patří k velmi ohrožené fauně vázané na staré listnaté porosty (reliktní druhy "pralesních" porostů). Kromě těchto uvedených druhů jsme zachytili řadu již dříve z území publikovaných taxonů brouků z čeledi tesaříkovitých. (SOBOTA 1974), které též potvrzují kvality této části NPR. Kromě bezobratlých je tato část lokality významná i pro hnízdění, výskyt, úkryty a potravní základnu dutinových ptáků a stromových netopýrů. Jako typické druhy avifauny pro toto prostředí jsou uvedeny v materiálech Natura 2000 strakapoud prostřední, datel černý a lejsek bělokrký. NPR Žehuňská obora se stala součástí sítě "ptačích území" v systému Natura 2000. Je zde doložen dřívější hnízdění dudka chocholatého a mandelíka hajního (KNÍŽETOVÁ, PECINA & PIVNIČKOVÁ 1987).

 

Současný stav

Od roku 2002 probíhá v těchto ochranářsky nejcennějších porostech holosečná těžba bez ponechávání výstavků, smýceny byly i soliterně rostoucí duby pýřité na jižních okrajích porostů. Zatím byla vytěženo asi 20% starých porostů a podle schváleného LHP, platného do roku 2005 má dojít k úplnému vytěžení. Dle zápisu z jednání se zástupci majitele je vlastník ochoten, v případě kompenzace, omezit zde úmyslnou těžbu do doby zpracování nového LHP, kde již budou specifikovány nové podmínky hospodaření (viz Zápis z prošetření podnětu Muzea východních Čech v Hradci Králové na kácení lesních porostů v NPR Žehuňská obora ze dne 7.4. 2004). Vykácení části porostů na jižním svahu NPR Žehuňská obora by bylo v přímém rozporu se statutem tohoto chráněného území. Vytěžení starých stromů představuje vážné ohrožení populací chráněných a vzácných xylofágních druhů entomofauny, neboť se na kritickou úroveň sníží množství stanovišť vhodných pro vývoj specializovaných druhů. Negativní dopad mohou mít i nepřímé důsledky tohoto zásahu.

 

Návrh ochrany vybraných lesních porostů

Do přiloženého mapového podkladu byly zakresleny z hlediska výskytu bezobratlých nejcennější lesní porosty (zákres obsahuje i nyní již vytěžené plochy, jejichž přesné zaměření pracovníci MVČ nejsou s to provést). V těchto vyznačených porostech navrhujeme až do vypracování nových dokumentů (LHP, plán péče, dohodu o kompenzaci hospodářských ztrát) pozastavit těžbu. Navrhujeme tyto zásady pro plán péče v tomto vymezeném území:

 

1. Dlouhodobě ponechat bez zásahu rozvolněné jižní okraje těchto lesních porostů, kde je početně největší zastoupení dubu pýřitého v ekotypu, který je jedním z hlavních důvodů vyhlášení NPR. Rovněž se zde nachází podstatná část soliterních nebo polozapojených mohutných stromů se zdokumentovaným výskytem zvláště chráněných druhů živočichů (dutiny obývané vývojovými stádii kovaříka rezavého a zlatohlávka skvostného), v Čechách se jinde nevyskytující druh Oxylaemus cylindricus).

„Lesoparkový“ charakter této části lokality navrhujeme udržet i do budoucnosti jako krajinný úsek s maximálními ochranářskými, estetickými a reprezentativními kvalitami.

 

2. V horních částech svahů a v porostech na rovině v okolí budov je výhledově žádoucí rozrůznit věkovou, případně druhovou strukturu lesních porostů. Zároveň je třeba zachovat kontinuitu stanovišť pro udržení reliktní arborikolní entomofauny a zachování hnízdních možností pro dutinové druhy ptáků. Vybrané skupiny stromů v těchto porostech proto navrhujeme ponechat bez zásahu, neodstraňovat část zlomů a vývratů, část odumřelé dřevní hmoty ponechat až do stádia úplného rozpadu. Cílem by měla být diverzifikace stanovišť pro specializované bezobratlé a další organizmy. Ponechávány by měly být skupiny minimálně po 20 stromech (ne jednotlivé „výstavky“), aby byly alespoň částečně zachovány stávající mikroklimatické podmínky (zamezení náhlému nadměrnému oslunění, vysoušení půdy, zbytků pařezů atp.).

 

3. Na vybraných místech navrhujeme oplotit menší plochy, kde by po maloplošném odtěžení (několika vybraných stromů) mohla probíhat buď přirozená nebo řízená obnova.

 

4. Zajišťovat včasný odvoz vytěženého dřeva z těchto porostů a bezprostředního okolí. Dřevo, ponechané v místech těžby, působí v jarním a letním období jako atraktivní "lapáky" pro některé ohrožené druhy, v masovém množství jsou tímto způsobem likvidovány i lesnicky významné a užitečné druhy - predátoři, parazitoidi (např. množství parazitických lumků).

 

5. Jedním z nejdůležitějších úkolů bude do budoucna navázat funkční a pokud možno přátelskou spolupráci orgánů ochrany přírody s majitelem, resp. správcem území.

Zcela zásadní se jeví nově projednat principy funkční ochrany celého území NPR Žehuňská obora. Problematiku ochrany NPR analyzovali již KNÍŽETOVÁ, PECINA & PIVNIČKOVÁ (1987), kteří doporučili přehodnotit rozsah a míru ochrany jednotlivých částí CHÚ a stanovit na některých přísnější ochranářský režim. Výsledky entomologického průzkumu toto konstatování plně podporují. Velká část lesních porostů má v NPR charakter běžného hospodářského lesa a ani dlouhodobě nelze předpokládat zásadní změnu (jehličnaté monokultury). Vzhledem k velké rozloze rezervace a protichůdným zájmům (oborový chov spárkaté zvěře, lesní hospodaření) je ochranný režim NPR formální a málo účinný. Efektivním řešením by bylo vymezit části NPR s vysokou přírodovědeckou hodnotou, stanovit zde cílový stav ochrany přírody a provádět účinný management. Kromě výše uvedených lesních porostů se to týká zejména mokřadních biotopů v okolí Kopičáckého rybníka, strání v západní části obory s výskytem hlaváčku jarního a některých exemplářů stromů v porostech a podél komunikací. Ostatní plochy by bylo možno zahrnout pouze jako "ochranné pásmo" nebo je zcela z ochranného režimu vypustit. Tento postup by mohl zajistit účinnější a efektivnější ochranu přírodních hodnot NPR a byl by přijatelný pro vlastníka lesních pozemků.

Ochrana přírody (AOPK ČR, pověřené odborné instituce či pracovníci) by měla nadále provádět monitorování výskytu organizmů, především druhů zvláště chráněných podle národní i evropské legislativy a vývoj jejich životního prostředí, sledovat účinnost ochranářských opatření i negativní změny.

Dohodnuté ochranné podmínky NPR nepochybně ovlivní způsob hospodaření ve vybraných porostech nebo částech NPR a tím i zisk z hospodářské činnosti. Státní orgány (MŽP ČR) by měly s majitelem urychleně projednat způsob přímých nebo nepřímých náhrad za tyto hospodářské ztráty.

 

Citovaná literatura:

BURAKOWSKI, B., MROCZKOWSKI, M., & STEFANSKA, J., 1986: Katalog fauny Polski, Cz. 23, T. 13, Chrzaszcze - Coleoptera (Cucujoidea, czesc 2). PWN, Warszawa, 278 pp.

DANĚK, L. & JELÍNEK, J., 1994: Faunistic records from the Czech Republic – 16. Coleoptera: Cucujidae. Klapalekiana, 30 (3-4): 195. JELÍNEK, J. (ed.) 1993: Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera) (Seznam československých brouků). Folia Heyrovskyana, Suppl. 1, 3-172.

KNÍŽETOVÁ L., PECINA P. & PIVNIČKOVÁ, M., 1987: Prověrka maloplošných chráněných území a jejich návrhů ve Středočeském kraji v letech 1982-85. Bohemia centralis , 16: 7-262.

LAIBNER, S., 2000: Elateridae of the Czech and Slovak Republics (Elateridae České a Slovenské republiky). Kabourek, Zlín, 292 pp. SOBOTA, J., 1974: Tesaříkovití (Coleoptera, Cerambycidae) "Žehuňské obory" u Chlumce nad Cidlinou. Acta Musei Reginaehradecensis s. A, 15: 103-116.

 

RNDr. Bohuslav MOCEK, Miroslav MIKÁT

Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Hradec Králové 25.5.2004

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License