Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Stanovisko předsednictva STUŽ k návrhu Zákona o výstavbě dálnic, rychlostních silnic a tranzitních železničních koridorů (sněmovní tisk 373) ve znění komplexního pozměňovacího návrhu poslanců Hanuše, Orgoníkové, Dlaba a dalších, jak byl doporučen PS ke schválení na jednání 36. schůze Hospodářského výboru PS dne 10. 11. 2004


Na únorovém zasedání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR má být mimo jiné projednán ve 3. čtení návrh Zákona o výstavbě dálnic, rychlostních silnic a tranzitních železničních koridorů (sněmovní tisk 373), který je ve znění komplexního pozměňovacího návrhu skupiny poslanců doporučen PS PČR ke schválení usnesením č. 262 přijatým na 36. schůzi hospodářského výboru PS PČR, konané dne 10. listopadu 2004.

Tento text je pro odbornou i laickou veřejnost zcela nepřijatelný. Jeho schválením by Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR prokázala nejen právní i věcnou nekompetentnost. Prokázala by dokonce i „medvědí službu“ zájmu, k jehož prosazení je návrh zákona směřován, tzn. rychlému nalézání vhodných koridorů, jejich projednávání a schvalování při přiměřeném respektování veřejných i soukromých zájmů, k rychlému průběhu investorské a projektové přípravy, povolovacímu řízení a vytvoření podmínek pro realizaci. Nepřijatelnost jak celkového pojetí zákona, tak jeho jednotlivých ustanovení dokladujeme následujícími argumenty:

  1. §1 odst. 1 vyjímá vybrané dálnice, rychlostní silnice, silnice a tranzitní železniční koridory, obsažené (vymezené) ve schválené územně plánovací dokumentaci jako veřejně prospěšné stavby, z řádného režimu přípravy a schvalování podle zákonůa předpisů na ochranu veřejných zájmů a stanoví pro ně odlišný režim. Přitom porušuje hned několik ústavních principů na ochranu veřejných zájmů, jako je ochrana soukromého vlastnictví, ochrana životního prostředí, právo veřejnosti zúčastnit se na projednávání, rozhodování a kontrole veřejné správy. Přitom staví tento zvláštní režim, odporující zákonům, pro soubor staveb, vybraných pouhým nařízením vlády. To je v rozporu s Ústavou ČR stejně jako pojetí „veřejného zájmu“ obsažené v odst. 2. 
  2. Postupem podle § 2 odst 1 jsou neodůvodněně kráceni na svých ústavních právech účastníci řízení o umístění a povolení těchto dopravních staveb, majitelé a uživatelé dotčených pozemků a orgány státní správy, hájící jiné veřejné zájmy, oprávněné stanovovat podmínky pro přípravu a realizaci takových staveb. I to je v rozporu s Ústavou ČR.
  3. Ustanovení § 2 odst. 2 je zčásti duplicitní se stejným ustanovením připravovaného stavebního zákona, který však rozumně připouští odlišnost stanoviska dotčeného správního úřadu ve stavebním řízení oproti stanovisku uplatněném v územním řízení při zjištění nových skutečností.
  4. Také ustanovení § 2 odst. 7 a 8 je nepřípustným zásahem do práv a povinností dotčených subjektů a je protiústavní, působící proti smyslu předpisů na ochranu veřejných zájmů. Ustanovení § 2 odst. 9 je duplicitní s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a proto zbytečná.
  5. Absurdní je znění § 2 odst. 10., zejména jeho poslední věta je opravdu „perla“. Pokud jsou vybrané stavby podle tohoto zákona skutečně „veřejným zájmem“, musí být společnost ochotná a schopná uhradit cenu požadovanou vlastníkem, nikoliv „úřední odhad“, jako je tomu ve vyspělých demokratických zemích, respektujících soukromé vlastnictví. Přitom ovšem musí být splněny i další podmínky pro převod vlastnictví, jako je prokázání, že téhož účelu nelze dosáhnout jinak a jinde. Už proto nelze zakázat prověřování účelných (to je účel plnících, technicky a ekonomicky přijatelných) variant.
  6. Ustanovení § 2 odst. 12 je v první části zbytečně duplicitní se stavebním zákonem a ve druhé části naprosto nelogicky připouští u tak závažných staveb, jakými dálnice, rychlostní a jiné silnice a tranzitní železniční koridory nesporně jsou, pouhý souhlas stavebního úřadu jako u staveb na ohlášení (!), namísto řádného stavebního povolení s podmínkami pro realizaci! To je absurdní!
  7. Také ustanovení § 3, omezující lhůty a další procesní nástroje řádných správních řízení, jsou nepřijatelná, v rozporu se zájmy účastníkůřízení i dotčených správních úřadů, hájícími jiné veřejné zájmy.
  8. Ustanovení § 4 odst. 1 je zčásti duplicitní s návrhem nového stavebního zákona, zčásti nepřípustně omezuje pravomoci krajských úřadů v ochraně přírody a krajiny. Z obou těchto důvodů je nepřijatelné.
  9. Ustanovení § 4 odst. 2 je v rozporu s logikou a účelem zákona o ochraně přírody a krajiny. Supluje řešení předpokládané neschopnosti úřadu posoudit míru dotčení chráněného zájmu a vydat případně výjimku v souladu se zákonem. Zákon by na takových předpokladech vůbec neměl stavět.
  10. Ustanovení § 5 odst. 1 až 4 jsou v rozporu s principem ochrany soukromého i veřejného vlastnictví. Taková ustanovení by se neměla do zákona vůbec dostat.
  11. Také Části druhá a třetí, obsahující návrhy na změny zákonů o ochraně přírody a krajiny a o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, jsou ve světle a v kontextu předchozích námitek a připomínek nepřijatelné.
  12. Zcela vadná je konstrukce Části čtvrté, § 8, obsahující v přechodných a závěrečných ustanovení požadavek, aby i již započatá správní řízení ve věcech umístění a povolení zde určených dopravních staveb se dokončila podle tohoto nového zákona a obsahující odkaz na již neplatný starý správní řád.
  13. Nepřehledné a nevhodné je i navrhované rozdělení účinnosti různých ustanovení zákona do více termínů v Části páté, § 9 Účinnost.

Předkládané znění návrhu zákona je „legislativní paskvil“, který vůbec neměl spatřit v demokratické společnosti s tržní ekonomikou světlo světa. Je výrazem snahy řešit násilnou, centrálně direktivní cestou problémy, vyplývající z neschopnosti investorů a správních úřadů připravovat infrastrukturní investice s dostatečným předstihem, odpovědně a v souladu s již existujícími předpisy, komunikovat při tom věcně s orgány územní samosprávy, dotčenými dalšími orgány státní správy, majiteli pozemků i veřejností. Věříme, že návrh zákona i obdobné pokusy v rozporu s Ústavou ČR budou nejpozději na plenárním zasedání Poslanecké sněmovny smeteny se stolu a pokud ne, že je definitivně zamítne Senát nebo president republiky, neboť by byly ostudou naší země.

Jménem předsednictva Společnost pro trvale udržitelný život  Pavel Šremer, prom. biol. předseda

V Praze dne 2. 2. 2005

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License