Naše vyjádření k dokumentaci a posudku a ke stanovisku MŽP k vyhodnocení EIA záměru „Letiště Vodochody“ (kód MZP257), které jsme zaslali na příslušné úřady.

 

Ministerstvo životního prostředí

Odbor posuzování vlivů na životní prostředí

Vršovická 65

100 00 Praha 10 – Vršovice

 

Ministerstvo pro místní rozvoj

Staroměstské náměstí

110 00 Praha 1 – Staré Město

 

Krajský úřad Středočeského kraje

Odbor regionálního rozvoje a územního plánování

Lidická ul.

150 00 Praha 5 – Smíchov

 

Magistrát hl. m. Prahy

Odbor územního plánu

Jungmannova ul.

110 00 Praha 1

 

Věc: vyjádření k dokumentaci a posudku a ke stanovisku MŽP k vyhodnocení EIA záměru „Letiště Vodochody“ (kód MZP257)

 

K výše uvedenému záměru přebudovat podnikové letiště Aero Vodochody na další mezinárodní komerční letiště v prostoru Prahy a Pražského regionu vydalo MŽP ČR stanovisko EIA dne 29. 10. 2013 pod č. j. 71411/ENV/13 a 76786/ENV/13. Protože závěr zjišťovacího řízení, ani dokumentace, ani posudek EIA nezohlednili podstatné připomínky STUŽ, uplatněné již k oznámení záměru v rámci zjišťovacího řízení, podáváme k výslednému stanovisku MŽP a do následných řízení o umístění stavby a stavebního řízení následující vyjádření:

  1. Společnost pro trvale udržitelný život podala vyjádření ke stejnému záměru již v době jeho oznámení v rámci zjišťovacího řízení. Z předložené dokumentace EIA shledáváme, že jen malá část tehdy uplatněných připomínek STUŽ byla zahrnuta do závěrů zjišťovacího řízení a do následného posouzení v dokumentaci a posudku EIA, a nepromítla se ani do vydaného stanoviska EIA MŽP, což shledáváme jako v rozporu s účelem zákona č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, zákona č. 100/2001 Sb, o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění a s Aarhuskou úmluvou o účasti veřejnosti na veřejné správě, o jejím právu na informace a právní ochraně.
  2. Podle rozdělovníku informace k oznámení nebylo tehdy osloveno Hlavní město Praha, jehož správního území, prostoru a životního prostředí se záměr nesporně dotkne nejen vlastním leteckým provozem, ale i vyvolanou pozemní dopravní obsluhou. S údivem shledáváme, že ani po našem upozornění dodatečně nebyla Praha požádána o vyjádření se k záměru, který se jí, i přes tehdejší tvrzení MŽP o opaku, dotýkal a dosud podstatně dotýká. Považujeme to za zásadní vadu celého řízení.
  3. Nadále trvá náš názor, že při plánované kapacitě 3,5 mil. cestujících ročně a při předpokládaném počtu přes 140 pohybů (vzletů a přistání) letadel denně půjde o letiště větší, než bylo letiště Praha Ruzyně ještě začátkem 90. let minulého století. K posouzení vlivů takového podstatného zásahu do území se závažnými negativními vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví nutno přistupovat se vší odpovědností. Proto jsme už ve zjišťovacím řízení požadovali komplexní vyhodnocení vlivů na organizaci a řízení letového provozu nejen ve stávajícím rozmístění letišť, jejich vzletových a přistávacích drah, ale i ve výhledovém stavu, tedy po případné uvažované výstavbě paralelní VPD na letišti v Praze Ruzyni, a dokonce i v širším zázemí Středočeského kraje. Považujeme tento projekt za přímou konkurenci rozšíření letiště Václava Havla v Ruzyni o paralelní dráhu, což je záměr, který, alespoň z hlediska přehlednosti řízení letového provozu i bezpečnosti, má výrazně lepší předpoklady úspěšnosti. Realizace obou záměrů by představovala v součtu výrazné předimenzování potřeb i potenciálu Prahy v mezinárodní i vnitrostátní síti letišť, a měl by tedy být i z ekonomických důvodů podporován jen jeden z těchto záměrů. Je mimo jakoukoliv pochybnost, že další takto velké a kapacitní letiště u Prahy zkomplikuje řízení letového provozu v pražském a středočeském prostoru, zvýší jeho hlukovou i imisní zátěž a zvýší se i nebezpečí leteckých kolizí a nehod. Přinejmenším se prodlouží čekací doby na okruzích před přistáním na obou letištích, což zvýší spotřebu paliva, kyslíku i imisní zátěž ovzduší, vody i půdy Prahy a obcí i měst středních Čech. Proto nestačí jen posouzení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle § 8 a následujících zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění.
  4. Celé vyhodnocení EIA je nadále zpracováno tak, jakoby v prostoru Prahy a okolních obcí Středočeského kraje působila pouze zátěž způsobená tímto novým záměrem. Nezohledňuje synergické působení z popsaného komplikovanějšího leteckého provozu v tomto prostoru, s vyššími nároky na koordinaci a řízení letového provozu v celé oblasti pro všechna letiště v severní části města a okolí, tzn. pro Ruzyni, Vodochody, Kbely, Letňany a patrně i Sazenou, ne-li i Roudnici n. L., vzhledem k odlišným parametrům a orientacím os vzletových a přistávacích koridorů pro velká letadla, než jaká měla dosud zde provozovaná.
  5. Nebyl respektován náš logický a oprávněný požadavek, aby před vydáním stanoviska k tomuto isolovanému záměru byla MŽP požadována a předkladateli zpracována souborná studie výhledového uspořádání letecké dopravy v pražském a středočeském prostoru a o jejích celkových vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví. Přitom by měla být vypracována ve smysluplných variantách, rozdělující leteckou dopravu mezi letišti Ruzyně, Vodochody, Kbely a případně i Milovice-Mladá tak, aby nikde v dotčeném území nebyly překračovány přípustné hodnoty hluku a imisí a aby z tohoto vyhodnocení vzešly i horní limity možné kapacity pro tato letiště, které by nesměly být překročeny. Pak teprve podle výsledků buď odmítnout, nebo upravit a posoudit tento izolovaný předložený záměr.
  6. Vyhodnocení vlivů zátěží hlukem a jednotlivých škodlivin vypouštěných z leteckého i pozemního provozu letiště a jeho dopravní obsluhy do ovzduší na veřejné zdraví musí kromě porovnání s limity přípustnými pro jednotlivé látky provést i hodnocení jejich synergického a dlouhodobého kumulativního působení a spolupůsobení s dalšími negativními účinky, především hluku, zejména na sousední obec Máslovice, ale i další obce v prodloužené ose vzletové a přistávací dráhy. Vzhledem k faktu, že lidské i ostatní organizmy ve skutečnosti čelí všem těmto stresorům jediným obranným (imunitním) systémem, zaujímajícím proti nim jakousi „kruhovou obranu“, může být jeho odolnost překonána, i když jednotlivé negativní faktory jsou zdánlivě „v limitu“. Proto jsme požadovali tuto skutečnost v dokumentaci zohlednit a limity u jednotlivých škodlivin přiměřeně jejich počtu snížit. Ani tento náš požadavek nebyl v závěrech zjišťovacího řízení dostatečně zohledněn, v dokumentaci EIA respektován a stanovisko MŽP jej ignoruje rovněž.
  7. Nesouhlasili jsme s předpokladem, obsaženým v oznámení, že pozemní dopravní zátěž dopravní obsluhou letiště se rozdělí v poměru 85 % do Prahy a 15 % do jiných směrů. Předpokládáme nadále, že směrem ku Praze a na její vnější silniční okruh kolem ní půjde přes 90 % této zátěže, takže podstatně ovlivní nejen její životní prostředí, ale i dalších, k okruhu přilehlých obcí. Přesto se v dokumentaci EIA tento parametr nezměnil. Zatím nejsou předkladatelem uvažovány, tím méně ověřovány nebo vytvořeny podmínky, aby bylo z Prahy možno letiště připojit a obsloužit jinou, než automobilovou dopravou, s menšími negativními dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Zkušenost s obdobným problémem letiště Praha – Ruzyně ukazuje, že je to vážný nedostatek komplexnosti tohoto záměru i jeho posouzení.
  8. Podstatně větší objemy pohonných hmot, prostředků pro odmrazování letadel a dalších provozních hmot, ale také odpadů, včetně nebezpečných, než jsou na podnikovém letišti Vodochody používány dosud, vyžadovaly zaměřit se v dokumentaci kromě hluku a znečištění ovzduší ve zvýšené míře také na ochranu půdy, horninového prostředí a blízkého toku Vltavy před kontaminací znečišťujícími látkami.
  9. Záměr by vzhledem ke své závažnosti a umístění na pomezí dvou krajů měl být posouzen i z hlediska souladu s aktualizovanou Politikou územního rozvoje ČR, s platnou ÚPN VÚC Pražského regionu a Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje. Ani s jedním z těchto nástrojů územního plánování není v souladu a v případě akceptování by vyžadoval jejich změny.

Bez trvání na splnění těchto podmínek nemůže posouzení vlivů tohoto záměru na životní prostředí a veřejné zdraví splnit jeho účel, jak je dán ustanoveními zákonů č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, a být relevantním podkladem pro územní a stavební řízení, neboť při jeho nedostatcích příslušné úřady nemohou vycházet z řádného a úplného zjištění stavu a podmínek v území v případě realizace, jak vyžaduje správní řád i stavební zákon. Považujeme za naléhavé tímto stanoviskem na tuto skutečnost upozornit jak příslušné úřady, tak veřejnost.

 

V Praze dne 5. 9. 2014

 

Za Společnost pro trvale udržitelný život:

Jiří Dlouhý, předseda