Zveme Vás na diskusi na téma diskusi na téma Stav ochrany přírody a životního prostředí na Slovensku aneb Jak dál při obraně před devastací vládní mocí
v úterý 4. února od 16 hodin
Ze Slovenska přicházejí neradostné zprávy o nekompetentních rozhodnutích nových vládců resortu i jim podřízených organizací i provedených čistkách a o omezování práce nevládních ekologických organizací. Proto se naše STUŽ rozhodla pozvat kolegy ze slovenských i českých nevládních organizací k online diskusi o stavu ochrany přírody a životního prostředí na Slovensku a hlavně jak se bránit další devastaci přírody a životního prostředí.
Srdečně Vás proto zveme na online diskusi dne 4. února od 16. hodiny.
Úvodní příspěvky budou mít:
- Martin Hojsík, místopředseda Evropského parlamentu,
- Michal Wiezik, europoslanec, ekolog, z Technickej univerzity Zvolen,
- Maňo Huba, Slovenský ochranársky snem, STUŽ SR, bývalý poslanec NR SR,
- Michal Kiča, bývalý štátny tajomník MŽP SR,
- Martina Paulíková, WWF SR a OZ Slatinka,
- Richard Medal, sieť Špirála a OZ Centrum environmentálnych aktivít,
- Marek Kuchta, My sme les, bývalý riaditeľ Národného parku Nízke Tatry.
Do další diskuse se zatím přihlásili:
- Lucia Szabová, Klimatická koalícia a iniciatíva Znepokojené matky
- Ján Kadlečík, Slovenský ochranársky snem, bývalý pracovník štátnej ochrany prírody
- Pavel Šremer, STUŽ,
Pokud budete chtít přednést krátké příspěvky, prosíme o informování předem na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. . To samozřejmě neznamená, že bez nahlášení nebudete moci diskutovat, jen s Vámi přihlášenými budeme počítat při moderování.
Připojení bude pomocí platformy Zoom na adrese: https://bit.ly/stuz2502
Moderátor: Ing. Jiří Dlouhý, předseda STUŽ, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
COP16: Světová konference stran Úmluvy OSN o biodiverzitě aneb Co se podařilo a co nepodařilo dojednat?
Biodiverzitě, jednomu z pilířů fungování ekosystému naší planety, se věnoval diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 7. ledna 2025 v prostorách Informačního centra OSN v Praze, v Železná ulici. Konkrétně Mezinárodní úmluvě OSN o biologické rozmanitosti, původně sjednané již v roce 1992 v keňském Nairobi a přijaté na památném Summitu Země. Na předchozím jednání COP15 v roce 2022 v Montrealu bylo dosaženo přelomové dohody o Globálním rámci biologické rozmanitosti, který vytyčuje cestu lidstva k soužití v souladu s přírodou. Tehdy k dojednání dohody podstatně napomohl český vyjednávací tým, který vedl celou delegaci EU. A jak dopadlo poslední jednání konané v kolumbijském Cali na přelomu října a listopadu? A jak pokročila jednání Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti a Nagojského protokolu o přístup ke genetickým zdrojům? – Otázky pro zasvěcené panelisty a odpovědi pro ty, kterým osud naší planety není lhostejný.
Záznamy z besedy najdete na konci článku.
Po prostudování odborných podkladů i argumentů, které na téma zálohového systému na ná-pojové obaly zazněly na námi pořádané besedě v listopadu 2024, jednoznačně podporujeme zavedení zálohového systému na nápojové obaly v České republice, a to především z následujících důvodů:
1) Zatímco zkušenosti z okolních států ukazují, že díky zálohovému systému lze bez pro-blémů požadavky nové legislativy EU splnit, žádný jiný alternativní systém, který by byl schopen naplnit vysoké požadavky na sběr a recyklaci, nikdo z oponentů zálohové-ho systému nepředstavil.
Debata, uspořádaná ve spolupráci STUŽ, COŽP UK, Klimatické koalice a IC OSN probíhala formou dialogu mezi přímými účastníky klimatického summitu COP29 v Baku. Škoda byla, že se z pracovních důvodů nekonec omluvila paní místopředsedkyně senátu dr. Jitka Seitlová. Jako tradičně máme z besedy videozánam a kromě toho přikládáme odkazy na některé důležité materiály, související s konferencí COP29.
Další materiály
- Factsheet: Baku-Belém-(Business as usual?)–Budoucnost
- Matěj Moravanský: I klimatický summit v Baku skončil ostudně. Spoléhat na diplomacii OSN nestačí
- Matěj Pomahač: Premiér Fiala nechápe, že klimatická konference není jaderné fórum
- Podrobný rozbor klíčových výsledků COP29 (Carbon Brief – v angličtině)
- Jaký je „nový kolektivní kvantifikovaný cíl“ v oblasti financování klimatu? (Carbon Brief – v angličtině)
Na začátku bylo slovo. Vlastně slova dvě: „Zdravé město“. Představovaly projekt zahrnující principy udržitelného rozvoje města s důrazem na kvalitu životního prostředí. A právě na tomto základě našli společnou řeč ekolog, politik a vizionář Josef Vavroušek a lékař, profesor hygieny Vladimír Srb. Tomuto propojení nahrávala tehdy, psal se rok 1994, i politická atmosféra doby.
Diskuzní seminář s mezinárodní účastípořádanýSpolečností pro trvale udržitelný život (STUŽ)v úterý 12. listopadu 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce na Praze 1 se tentokrát věnoval záměru zálohování nápojových obalů. A to v situaci, kdy vládní návrh nového zákona čeká ještě zřejmě napínavé projednávání v parlamentu. Jaké jsouklady a zápory zálohování? Jaké jsou argumenty zastánců a odpůrců? A co by nová pravidla přinesla občanům a našemu životnímu prostředí? (V závěrečné části článku najdete i odkazy na videozáznamy vystoupení jednotlivých panelistů a na jejich prezentace)
Od začátku roku 2024 používá STUŽ nový účet – jeho číslo je
2502864588 / 2010
a je u FIO banky. Použijte ho, prosím, také k placení příspěvků i všechny ostatní platby.
Pokud jste zaplatili příspěvky na starý účet u Komerční banky nic se neděje – cca do konce listopadu 2024 bude tento účet ještě fungovat.
Diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 3. září 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1. Jeho tématem byla reakce sjednocené Evropy na trvající pokles biodiverzity, jednoho ze základních pilířů života na naší planetě, tedy „Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1991 o obnově přírody“. Tato legislativa je totiž revoluční v tom, že se netýká jen chráněných území a chráněných druhů, ale i daleko širší doposud nechráněné krajiny. Jejím cílem je obnovení nebo posílení ekosystémových služeb, důležitých, anebo dokonce nezbytných, pro dlouhodobě udržitelné využívání krajiny člověkem, např. schopnosti zadržovat vodu, ochrany půdy před erozí, zajištění opylování a regulace mikroklimatu.
Nařízení stanovuje, že každý členský stát vypracuje svůj vlastní Národní plán obnovy přírody (NPOP). Proto české Ministerstvo životního prostředí (MŽP), a to již v předstihu, sestavilo příslušné pracovní skupiny. Co všechno bude příprava NPOP obsahovat bylo obsahem semináře. V jeho rámci vystoupili jak zástupci ministerstev, tak dalších zainteresovaných organizací.
Komunitní energetika aneb ledy se pohnuly – diskuzní seminář, který pořádala Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 4. června 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce v Praze reagoval na praktický dopad novely energetického zákona, tzv. Lex OZE II, který umožňuje vznik energetických společenství, tedy platformy pro společnou výrobu, spravování a sdílení energií, hlavně z obnovitelných zdrojů. Jak se tato nová situace projevila v Praze a jak na Moravě? A jaká je situace v Evropě? To byly aktuální témata pro pozvané odborníky.
Členské státy EU, které nepodporují zákon o obnově přírody, jsou v rozporu s veřejným míněním. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění provedeného v Nizozemsku, Finsku, Maďarsku, Itálii, Polsku a Švédsku, který ukázal, že tři ze čtyř občanů legislativu podporují, zatímco tlak na členské státy, aby dlouho očekávaný zákon přijaly, sílí.
Zákon o obnově přírody, který je reakcí EU na vzájemně propojenou krizi klimatu a biologické rozmanitosti, je od března v patové situaci, kdy po maďarském obratu na poslední chvíli ztratil potřebnou většinu členských států (viz https://www.wwf.eu/wwf_news/media_centre/?13272441/Member-States-betray-deal-on-Nature-Restoration-Law-following-Hungarys-U-turn ). Nyní nový průzkum - který provedla společnost Savanta s 6190 respondenty v šesti členských státech - ukazuje, že většina lidí v zemích, které zákon nepodporují, se domnívá, že úbytek přírody a biologické rozmanitosti bude mít dlouhodobé negativní dopady na lidi, zemědělství a hospodářství a že je třeba jej urychleně řešit obnovou ekosystémů.
se konala v úterý 21. května 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce v Praze a na její organizaci se podílela Společností pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a Klimatická koalice.
Na rozdíl od tradičních předvolebních besed, tedy seznámení voličů s kandidáty, připomenula i opomíjený fakt, že evropští poslanci rozhodují přibližně o 80 procentech environmentální legislativy následně přijaté v ČR. A jedná se o záležitosti, které se dotýkají každého z nás, jako je čistota ovzduší, zdravé potraviny, ale také druhová rozmanitost přírody a úspěšné zvládnutí civilizačních krizí, včetně výzvy spojené s globálním oteplováním. Ano, na úrovni Evropského parlamentu jde o naši budoucnost.
Diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) se konal v úterý 2.dubna 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1 a jeho záměrem bylo především ukázat na příkladech z praxe možnosti obcí aktivně reagovat na stále naléhavější výzvu, kterou pokračující a prohlubující se klimatická krize představuje. Tedy nečekat na instrukce z ministerstev, nespoléhat jen na nadřízené orgány, a zároveň vědět o zkušenostech jiných a využívat toho, co se jinde osvědčilo.
Diskuzní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) a Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy se konal v úterý 5. března 2024 v prostorách ČSVTS na Novotného lávce, Praha 1 a jeho tématem byly nové trendy v udržitelné výrobě a spotřebě a to, jak se promítají do české legislativy, do praxe firem a do informačního prostředí, včetně vzdělávání.
Jsou na tyto změny příslušní aktéři připravení? A co spotřebitelé? Dokáží využít nové možnosti k odpovědnému rozhodování ve prospěch této planety a jejich obyvatel? Koneckonců nejde tu o nic menšího než o vykročení z našich zvyklostí a o proměnu životního stylu.
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR,
Hnutí DUHA, STUŽ a WWF
Evropský parlament dnes pohodlnou většinou schválil definitivní podobu Nařízení o
obnově přírody (Nature Restoration Law). Právní normu ještě musí schválit členské
státy, to se však již považuje spíše za formalitu. Příprava plánů, které mají zajistit
obnovu významných ekosystémů včetně řek, lesů, zeleně ve městech a zemědělské
krajiny, se tak v členských zemích může rozběhnout naplno.
Praha, 8. února 2024
Celosvětová iniciativa Místní agendy 21 (MA21)pozn.1, která je jedním z velmi dobrých nástrojů udržitelného rozvoje obcí a například ve skandinávských zemích zahrnuje všechny obce, byla vČeskuzcela chaoticky narušena v rámci úsporných opatření Ministerstva životního prostředí, jak jasně ukázali panelisté semináře STUŽ s názvem „Pozastavení Místní agendy 21“, který proběhl 7. února.pozn.2 Vpanelu semináře vystoupili zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva vnitra, Národní sítě zdravých měst, Národní sítě místních akčních skupin, Svazu měst a obcí České republiky, obcí zapojených do MA21 a další odborníci.
Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha, STUŽ a WWF.
V Praze dne 29. 11. 2023 Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu dnes schválil konečné znění zákona o obnově přírody. Byl to předposlední krok nutný ke schválení tohoto zákona, o kterém by měl Evropský parlament definitivně hlasovat koncem února 2024.
Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která má Evropské unii pomoci naplnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny.
Diskuzní seminář STUŽ hostilo v úterý 7. listopadu 2023 Informační centrum OSN v Praze. Seminář na aktuální téma předznamenávaly otázky jako:
Jaká je situace s rozvojovou pomocí, kterou Česko a Evropská unie nabízí rozvojovým zemím? Jsou tyto nemalé peníze využívány správně? Nezhoršují stav životního prostředí v těchto zemích?
Česká republika je jednou z největších historických znečišťovatelů ovzduší...
